Personálie

Mgr. Petr Dresler, Ph.D. je asistentem a odborným pracovníkem působícím na Ústavu archeologie a muzeologie FF MU v Brně. Specializuje se na archeologii raného středověku, geodézii v archeologii a geografické informační systémy. Od roku 2016 je vedoucím archeologického výzkumu na Pohansku.

Součástí výzkumného týmu pracujícím na Pohansku u Břeclavi je od roku 2003. V rámci své pedagogické činnosti přednáší na téma geografické informační systémy, prostorové modelování, výpočetní technika a geodézie v archeologii, vede závěrečné práce posluchačů studijních programů a podílí se na publikování výsledků výzkumů nejen z lokality Pohansko. Od roku 2009 zastává pozici lektora klíčové aktivity OPVK „Vzdělávání v moderních metodách archeologické praxe“, a od roku 2012 lektora klíčové aktivity OPVK „Inovace výuky archeologie a muzeologie pro praxi v kontextu mezioborové a mezinárodní spolupráce“.

Pavel Čáp tvoří už více než 40 let nepostradatelnou součást výzkumného týmu na Pohansku u Břeclavi. Pracuje jako terénní technik, laborant, konzervátor a správce základny na Pohansku. Znalec a napodobitel velkomoravského šperku, vyráběného tradiční i moderní cestou.

Místo terénního technika získal v roce 1975 a ihned se zapojil do menšího záchranného výzkumu na severovýchodním předhradí. V témže roce pracoval také na výzkumu destrukce opevnění. Kromě pracovní pozice terénního technika bylo v jeho kompetenci i laboratorní zpracování keramiky, konzervace železných a jiných kovových předmětů, inventarizace nálezů a mnohé jiné činnosti. Především byl však pověřen úkolem starat se o provoz vědeckovýzkumné stanice na Pohansku.

Mgr. Renáta Přichystalová, Ph.D. (roz. Švecová) je odbornou, vývojovou a výzkumnou asistentkou pracující v současné době na Ústavu archeologie a muzeologie FF MU. Specializuje se na období rané středověku a na kostěnou a parohovou industrii.

Mimo vlastní vědeckou činnost se věnuje i výuce na ÚAM, kde přednáší na téma metodologie archeologické prospekce a exkavace, parohové a kostěné industrie od paleolitu po raný středověk a vede přednášky na téma bibliografie pro archeology. Mimo Masarykovu univerzitu vyučuje také na katedře historie Univerzity Palackého v Olomouci. Vedle pedagogické činnosti a intenzivního archeologického výzkumu na Pohansku se účastnila i mnoha dalších projektů.

Prof. PhDr. Jiří Macháček, Ph.D. je moravský archeolog a specialista na slovanskou archeologii raného středověku a na počítačovou podporu v archeologii. Do roku 2016, kdy se stal vedoucím ÚAM FF MU, byl vedoucím archeologického výzkumu na Pohansku.

V roce 1998 po prof. PhDr. B. Dostálovi, DrSc. a PhDr. J. Vignatiové, CSc. zaujal pozici vedoucího archeologického výzkumu na Pohansku u Břeclavi, kde působí dodnes. Kromě Masarykovy univerzity vyučuje na Západočeské univerzitě v Plzni, v roce 2007 učil také na Ernst-Moritz-Arndt-Universität v Greifswald. Náplní jeho pedagogické činnosti je vedení závěrečných prací posluchačů bakalářského, magisterského diplomového a doktorského programu, výuka a vedení semináře o Slovanech střední Evropy a semináře výpočetní techniky. Podílel se na realizaci mnoha projektů a mimouniverzitních činností.

Významný archeolog a pedagog brněnské univerzity se především zasloužil o vybudování katedry prehistorie na tehdejší univerzitě UJEP, dnešní Masarykově univerzitě v Brně.

František Kalousek se narodil dne 20. prosince 1901 v Bučovicích. Po absolvování reálného gymnázia ve svém rodném městě začal pracovat jako učitel. Vytrvale postupoval ve své kariéře výše a od roku 1927 působil jako odborný učitel se specializací na dějepis, češtinu a zeměpis. Díky vlivu amatérského archeologa Aloise Procházky sám projevil hlubší zájem o archeologii, a ve spolupráci se známými moravskými archeology, vedl archeologické výzkumy (např. Šardičky, Holubice, Kobeřice, aj).

Dne 16. 8. 1929 přišla na svět jedna z významných osobností moravské archeologie 20. století. Prof. PhDr. Bořivoj Dostál, DrSc. byl známým badatelem, archeologem, profesorem dnešní Filozofické fakulty MU v Brně se specializací na slovanskou archeologii, především na období Velké Moravy.

Narodil se v Heršpicích u Slavkova a již v mládí se u něj projevila hluboká vášeň pro historii, které zasvětil celý svůj život. Zájem o dějiny naší země v něm ještě více umocnil jeho středoškolský učitel František Kalousek, díky němuž se Bořivoj Dostál později začal věnovat archeologii. Nejprve však vystudoval obor dějepis a ruština na Pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Brně (dnešní Masarykova univerzita).

PhDr. Jana Vignatiová, CSc. byla důležitou osobou podílející se na terénním výzkumu velkomoravského hradiska Pohanska u Břeclavi.

Narodila se dne 24. dubna 1937 v Ostravě. Její mladá léta se pojí s Uherským Hradištěm. Po složení maturitní zkoušky pokračovala ve svém studiu dále, a to od roku 1955 jako čerstvá studentka národopisu na Filozofické fakultě brněnské univerzity. I zde úspěšně dokončila studium a na zdejším pracovišti zahájila svoji profesní kariéru, která se od počátku pojila s výzkumem velkomoravského hradiska Pohanska u Břeclavi.