PhDr. Jana Vignatiová, CSc.

VignatiovaPhDr. Jana Vignatiová, CSc. byla důležitou osobou podílející se na terénním výzkumu velkomoravského hradiska Pohanska u Břeclavi.

Narodila se dne 24. dubna 1937 v Ostravě.  Její mladá léta se pojí s Uherským Hradištěm. Po složení maturitní zkoušky pokračovala ve svém studiu dále, a to od roku 1955 jako čerstvá studentka národopisu na Filozofické fakultě brněnské univerzity. I zde úspěšně dokončila studium a na zdejším pracovišti zahájila svoji profesní kariéru, která se od počátku pojila s výzkumem velkomoravského hradiska, Pohanska u Břeclavi.

Na začátku své vědecké dráhy působila jako dokumentátorka na tehdejší Katedře prehistorie Filozofické fakulty UJEP. Pro vyšší odbornou specializaci bylo pro PhDr. J. Vignatiovou nezbytné doplnit si své vzdělaní, což také učinila v průběhu šedesátých let, kdy absolvovala obor prehistorie, který završila obhajobou diplomové práce Vývoj archeologického bádání v Čechách a na Moravě do počátku 20. století v roce 1967. Své původní etnografické vzdělání zúročila ve svém celoživotním vědeckém bádání, do jehož rámce spadala vedle studia slovanské archeologie i pozornost věnovaná dějinám a vývoji archeologického bádání.

Na základě vypracování disertační práce pod názvem Specializovaná výroba na velkomoravských sídlištích obdržela v roce 1972 doktorát z filozofie (PhDr.). Již o rok dříve se po dlouholetém působení na tehdejší Katedře prehistorie stala odbornou asistentkou, do jejíž pracovní náplně spadala i pedagogická činnost. Přednášela na téma dějiny archeologie, bibliografie a také archeologie středověku, se zvláštním zaměřením na slovanské období. Zároveň vedla knihovnu náležící ke katedře. Aktivně se podílela na terénním výzkumu Pohanska, nejprve pod vedením prof. F. Kalouska, poté jako spoluvedoucí s prof. B. Dostálem, a po jeho smrti samostatně. Základem její kandidátské disertační práce Slovanské osídlení jižního předhradí Břeclavi-Pohanska se stal rozsáhlý záchranný výzkum na jižním předhradí Pohanska vedený v letech 1975-1979. Práci úspěšně obhájila, a roku 1989 obdržela vědeckou hodnost kandidáta historických věd (CSc.).

V kooperaci s prof. B Dostálem se jí podařilo uspořádat velké mezinárodní sympozium Slované 6.-10. století, které se konalo u příležitosti dvacátého výročí zahájení prvních sondážních průzkumů na Pohansku. Významná je i její publikační činnost. Kromě vyhodnocení jednotlivých výsledků výzkumu na Pohansku, se zaměřovala na zpracování problematiky dějin archeologie. Za vrcholné dílo této významné badatelky lze považovat monografii Břeclav-Pohansko II. Slovanské osídlení jižního předhradí. Mimo jiné byla po dlouhou dobu členkou redakční rady sborníku Slovácko v Uherském Hradišti.

Zemřela po vážné, těžké nemoci dne 1. 9. 1999.