Mikulčice

Názvy ploch a prozkoumané plochy v Mikulčicích

Názvy ploch a prozkoumané plochy v Mikulčicích

Mikulcice_kostelyLokalita, ležící mezi moravskými Mikulčicemi a slovenskými Kopčany uprostřed 5 km široké marše, je národní kulturní památkou a v současné době místo aspirujúcí na zápis na listinu UNESCO. Osídlení se nachází na písečné duně. Kolem centrální opevněné části předhradí a v podhradí se rozléhala říční ramena vytvářející malé ostrůvky. Doposud zde byly objeveny základy knížecího paláce a 12 kostelů, pohřebiště s více než 2500 hroby, pozůstatky mohutného valu či zbytky kůlových mostů.

Mikulčice byly intenzivně zkoumány od roku 1954. Díky archeologickým vykopávkám víme, že okolní krajina byla osídlena již od pravěku. Nejstarší osídlení bylo na vyvýšených písčitých dunách. Ty byly s přestávkami osídleny od střední doby kamenné až po konec doby hradištní. Údolí řeky Moravy poskytovalo strategické, geopolitické a hospodářské výhody. Střední a dolní tok Moravy sledovala patrně jedna z tras jantarové cesty.

Ostruhy s háčky (Poláček 2006, 24)

Ostruhy s háčky (Poláček 2006, 24)

Jádrem sídlištní struktury se Mikulčice staly až koncem 7. a začátkem 8. století. Předvelkomoravské centrální sídlište 8. století bylo situováno na vyvýšeném útvaru v místě předhradí a v severní části akropole pozdějšího hradu. V nejbližším okolí se nacházejí další menší osídlení. Z tohoto období sa zde objevily kolekce ostruh s háčky, bronzová litá kování, pozlacená nákončí opasků byzantského rázu, kostěné obložení reflexního luku či ozdoby avarského rázu. Již koncem 8. století se zde vytvářely předpoklady pro státotvorný proces Velké Moravy.

Kování avarského rázu (Poláček 2006, 24)

Kování avarského rázu (Poláček 2006, 24)

Největšího rozsahu a intenzity osídlení dosáhly Mikulčice v 9. století. Akropole a předhradí byly opevněny rozsáhlou hradbou s branami a mosty. Postupně zde vznikaly kostely a rozsáhlá pohřebiště. V tomto období dosahuje rozloha celé aglomerace zhruba 40 ha. Starší osídlení muselo ustoupit vznikajícím sakrálním stavbám, a proto se přesouvá do předhradí a podhradí.

Po pádu Velké Moravy v letech 905-906 ztrácí hradiště na významu. Původní domněnku o nenásilném zániku osídlení změnily nálezy militarií, nepietně uložených jedinců a zánikový horizont se stopami požáru. Násilné události nejspíše souvisejí s nájezdy Maďarů v 10. století.

Charakteristické nálezy velkomoravského období (9. století) (Poláček 2006, 25)

Charakteristické nálezy velkomoravského období (9. století) (Poláček 2006, 25)

Rekonstrukce velkomoravského opevnění akropole (podle R. Procházky) (Poláček 2006, 26)

Rekonstrukce velkomoravského opevnění akropole (podle R. Procházky) (Poláček 2006, 26)

Více informací o lokalitě naleznete na stránkách: http://www.masaryk.info/slovanske-hradiste-mikulcice/

Zdroj:
Klanica, Z. 1987: K vývoji sídlištní struktury zázemí Mikulčic v 6.-13. století, Mikulovské sympozium XVI/1986, 127-133.

Poláček, L. 2006: Terénní výzkum v Mikulčicích. Sv. 1 Mikulčice – průvodce. Brno.

Poláček, L. – Marek, O. 2005: Grundlagen der Topographie des Burgwalls vom Mikulčice. Die Grabungsflächen 1954-1992. In: Poláček, L. (ed.): Studien zum Burgwall von Mikulčice. Brno, 9-358.

http://www.masaryk.info/slovanske-hradiste-mikulcice