Macháček: Je to nejvýznamnější nález za třicet let

(Zdroj: http://breclavsky.denik.cz/zpravy_region/je-to-nejvyznamnejsi-nalez-za-tricet-let20080805.html)

Břeclav – /ROZHOVOR/ – Největší nález za tři desítky let. Pohansko, tradiční bašta archeologů, vydalo jedno ze svých tajemství, když tým výzkumníků zřejmě objevil církevní stavbu z doby Velké Moravy.

„Kolegové, kteří nám k objevu gratulovali, nás vyzývali, abychom pracovali dál a výsledky rozšířili o další objevy,“ říká archeolog z Masarykovy univerzity v Brně a vedoucí výzkumného týmu na Pohansku Jiří Macháček.

Na co jste při bádání narazili?
Na části středověké stavby, šperky, předměty, keramiku i kosterní ostatky. Je to nejvýznamnější nález podobného typu za posledních třicet let na Moravě. Nicméně Morava je nesmírně bohatá, stále se objevují nové a nové archeologické nálezy z různých období. Hlavně v souvislosti s výstavbou různých dálnic a dalších staveb.

O jakou stavbu se konkrétně jedná?
Byla zde nalezena, jak potvrdila i mezinárodní komise odborníků, destrukce nějaké raně středověké stavby. Vzhledem k tomu, že v okolí té stavby se nacházejí hroby, některé vybaveny i typickým velkomoravských šperkem, tak se pravděpodobně jedná o moravský kostel z devátého století.

Na Pohansku se archeologové pohybují už padesát let. Proč nikdo neobjevil stavbu dříve?
Proč nebyla stavba objevena až do dnešní doby, souvisí s tím, že ten kostel se sice v terénu nějakým způsobem projevuje, je to mírná plochá vyvýšenina, ale archeologové to nepovažovali za důležité.

Kostel jste měli lidově řečeno pod nosem, protože stavba se nachází hned vedle výzkumné stanice…
Přesně tak. Ale ona byla maskovaná. Na vrcholku té vyvýšeniny byl někdy za Lichtenštejnů, kteří zde měli lovecký zámeček, postaven seník. Po něm zůstaly betonové základy. Jak se později zjistilo, tak ty porušují a prořezávají destrukci té starší stavby. Archeologové se domnívali, že vyvýšenina souvisí právě pro nás s touto novodobou a nepříliš zajímavou stavbou. Takže tomu místu nevěnovali pozornost.

Kde otevřel všem skeptikům oči, aby se začali soustřeďovat na dosud přehlížené místo?
Pan Pavel Čáp z Břeclavi, náš správce stanice a terénní specialista. Myšlenka pátrat pod tou vyvýšeninou v něm určitě doutnala delší dobu, protože má ohromné zkušenosti, pracuje v této lokalitě třicet let.

Jaké byly prvotní reakce, když jste zjistili, co se pod opomíjenou vyvýšeninou nalézá?
Vědec musí být v podstatě skeptický. Přistupovali jsme k tomu zjištění velmi opatrně, nejdříve jsme využili celou škálu metod, které měly ověřit, co pod tím povrchem země skutečně je. Tyto metody následně ukázaly, že se zde nachází nějaká kamenná destrukce.

O jaké metody šlo?
Nejprve jsme použili menší sondu, zhruba metr širokou, která odkryla zčásti povrch destrukce a zčásti podloží, ve kterém byly vidět zásypy hrobových jam. A na základě tohoto zjištění jsme se rozhodli, že zahájíme širší systematický výzkum, což nám v té době doporučila odborná komise.

Co jste následně zjistili? Čelili jste nějakému druhu překážek?
Podstatné je, že jsme opravdu odkryli povrch té kamenné destrukce. Zjistili jsme, že jsou tam zřícené kusy zdiva, tudíž tam byla nějaká stavba, která spadla. Jsou zde i takové bloky, tedy kameny spojené maltou. Nalezli jsme velké fragmenty vnější omítky stavby, která byla natřena vápenným nátěrem. Udělali nám analýzy a zjistilo se, že se jedná o maltu středověkého stáří.
Dále jsme v okolí stavby nalezli řadu hrobů, ve kterých byly mimo jiné tři náušnice, z toho jedna stříbrná. Jinak jeden hrob byl hrobem bojovníka, protože jsme u něj našli sekeru a nůž.

Byly hroby něčím specifické?
Měly třeba kamenné obložení, věnovala se jim tedy velká péče. V jednom hrobu byla i rakev, ta byla samozřejmě rozpadlá. Co nás zaujalo, bylo to, že jsme nalezli pohřbené velice malé děťátko. Předběžně bych řekl, že to byl novorozenec, ale musí to potvrdit antropologická expertíza.

Mezi nalezenými předměty byla údajně i hrací kostka…
Tak nebyla to hrací kostka, ale hrací kámen. Je to jeden z takových fenomenálních objevů. Myslím, že něco podobného se u nás ještě nenašlo. Strašně důležité je, že nám to ukazuje určité styky zdejšího prostředí se západoevropským nebo severoevropským prostorem, zřejmě i s Vikingy. Podobné, téměř analogické nálezy totiž máme z prostředí Vikingů.

Zaznamenal váš tým po úspěšném nálezu na Pohansku ohlasy ze zahraničí?
Tak samozřejmě, kolegové, kteří nám k objevu na Pohansku gratulovali, nás také vyzývali, abychom pracovali dál a výsledky rozšířili o další objevy.

Pro letošní rok na Pohansku už končíte. Jaké máte s nalezištěm plány?
Tato sezona byla taková úvodní, chtěli jsme se především zorientovat v terénu. V příštím roce, když přijedeme, se budeme snažit v rámci té destrukce najít základy stavby, abychom mohli přesně rozpoznat její půdorys a s konečnou platností říct, že se jedná o církevní stavbu. Počítáme, že na tomto místě strávíme tak dva, tři roky. Ještě v okolí stavby očekáváme desítky hrobů.

breclavsky.denik.cz, 5.8.2008