O lokalitě

I když je Pohansko známé v odborných kruzích hlavně jako velkomoravské hradisko, nechybí zde ani nálezy pravěké a protohistorické. Osídlení v této době zde však bylo len sporadické a přechodné.

Střední doba kamenná (mezolit; 8000-6000 př.n.l.)
Štípaná kamenné industrie z období mezolitu patří k nejstarším nálezům z Pohanska. Zajímavá je skutečnost, že některé z těchto nálezů byly objeveny in-situ v hloubce 80-90cm v prostoru Velmožského dvorce.

SI

Mladší doba kamenná (neolit; 6000-4000 př.n.l.)
Osídlení z tohoto období je zastoupeno ojedinělými fragmenty kultury s lineární keramikou.

Pozdní doba kamenná (eneolit, 4000-2000 př.n.l.)
Do tohoto období náleží zlomky nálevkovitého poháru a kanelované keramiky na ploše Severovýchodního předhradí.

kanel_1

Doba bronzová (2000-750 př.n.l.)
Zmíněné historické období je na celém břeclavském katastru zastoupeno jen minimálně. Z Pohanska pochází zlomek náramku a dýka z období popelnicových polí. Z polohy Lesní školka pochází jeden nález bronzové sekery.

Starší doba železná (halštat; 750-400 př.n.l.)
Ještě před samotným započetím systematického výzkumu se na blíže nespecifikovaném místě na Pohansku nalezl žárový pohřeb. Kremace byla uložena v situle s kónickým hrdlem, zdobené na plecích prstovanými důlky.

Mladší doba železná (latén; 400 př.n.l.-0)
Keltské osídlení je na Pohansku zastoupeno širším spektrem nálezů než období předešlá. Kromě hrubé i jemné keramiky se zde nalezli kusy skleněných náramků a zlomek pestrobarevného skleněného korálu.

laten_1

Doba římská (0-400)
Nacházíme zde provinciální keramiku na kruhu vytáčenou, zlomek antického kahánku ze starší doby římské ale i germánskou keramiku zdobenou hřebenovou výzdobou. Římské nálezy ukazují na obchodní spojení oblasti s římskými provinciemi.

Doba stěhování národů (400-568)
Předslovanské osídlení Pohanska je zachyceno i v době stěhování národů. Z nálezů sem náleží střepy z šedé, na kruhu točené nádoby nalezené v časně slovanském kontextu.