Pavel Čáp

pavel_capPavel Čáp se narodil roku 1951 v Kubšicích u Moravského Krumlova a tvoří nepostradatelnou součást výzkumného týmu velkomoravského hradiska Pohanska u Břeclavi už více než čtyřicet let. Ve své rodné obci si na Základní devítileté škole osvojil základní vzdělání a následně pokračoval na Střední všeobecně vzdělávací škole v Moravském Krumlově. Vysokoškolské studium započal v Pardubicích na Vysoké škole chemicko-technologické, po dvou letech ji byl nucen opustit.

Do kontaktu s archeologií se dostal již na základní škole, kdy se v rodném kraji setkal s mnoha zajímavými nálezy. Aktivně se archeologického výzkumu zúčastnil v době před nástupem do povinné vojenské služby, a to při výzkumu osady kultury s lineární keramikou ve Vedrovicích, v poloze Široká u lesa. Zde v rozmezí let 1966 až 1972 působil jako amatérský archeolog. Po dobu šesti měsíců pracoval v Brněnské zbrojovce, záhy poté na jaře 1973 nastoupil do povinné vojenské služby. Po splnění povinné vojenské služby získal v roce 1975 místo terénního technika na archeologickém výzkumu velkomoravského hradiska Pohansko u Břeclavi a ihned se zapojil do menšího záchranného výzkumu na Severovýchodním předhradí. V témže roce pracoval také na výzkumu destrukce opevnění. Kromě pracovní pozice terénního technika bylo v jeho kompetenci i laboratorní zpracování keramiky, konzervace železných a jiných kovových předmětů, inventarizace nálezů a mnohé jiné činnosti. Především byl však pověřen úkolem starat se o provoz vědecko-výzkumné stanice na Pohansku.

Sám se v mnoha případech projevil jako vynikající zkušený archeolog, z jeho iniciativy bylo prozkoumáno část opevnění v jeho východní a jihovýchodní destrukci. Právě zde byla objevena východní brána, která patří k malému počtu kvalitně prozkoumaných původních vstupů do velkomoravských opevněných centrálních sídel. K jeho dalším objevům patří polykulturní sídliště a pohřebiště doby stěhování národů v poloze Líbivá u Břeclavi, objevené při povrchové prospekci. Zdaleka nejvýznamnější přínosem pro výzkum Pohanska je objev rotundy a k ní přilehlého pohřebiště, na které prof. Dostála upozorňoval již před lety, nicméně jeho domněnka se potvrdila po více než třiceti letech, kdy byl proveden výzkum. Byly zde nalezeny kromě typických velkomoravských předmětů i artefakty, které do té doby v nálezovém fondu Pohanska nebyly známy. Neustálé pracovní vytížení vedlo Pavla Čápa k tomu, že se v tomto kraji usadil a se svojí rodinou zde žije dodnes.

Pro širokou veřejnost je Pavel Čáp znám jako znalec a napodobitel velkomoravského šperku, vyráběného tradiční i moderní cestou.

Publikační činnost:

MACHÁČEK, Jiří, Adéla BALCÁRKOVÁ, Pavel ČÁP, Petr DRESLER, Antonín PŘICHYSTAL, Renáta PŘICHYSTALOVÁ, Eliška SCHUPLEROVÁ a Vladimír SLÁDEK. Velkomoravská rotunda z Pohanska u Břeclavi. Památky archeologické, Praha: AV ČR, Archeologický ústav, 2014, roč. 105, č. 1, s. 87-153. ISSN 0031-0506.

ČÁP, Pavel, Petr DRESLER, Jiří MACHÁČEK a Renáta PŘICHYSTALOVÁ. Výzkum velkomoravské sakrální architektury a přilehlého pohřebiště na severovýchodním předhradí Pohanska u Břeclavi. Jižní Morava, Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 2012, roč. 48, č. 51, s. 344-352. ISSN 0449-0436.

ČÁP, Pavel, Petr DRESLER, Jiří MACHÁČEK a Renáta PŘICHYSTALOVÁ. Grossmährische Kirchen in Pohansko bei Břeclav. In Lumír Poláček – Jana Maříková-Kubková. Internationale Tagungen in Mikulčice VIII. 1. vyd. Brno: Archeologický ústav AVČR, Brno, v.v.i., 2011. s. 187-204, 18 s. ISBN 978-80-86023-92-2.

ČÁP, Pavel, Jiří MACHÁČEK, Josef ŠPAČEK a Martin HLOŽEK. Tajemství výroby velkomoravského šperku. Archeologický experiment. Praha: Koniasch Latin Press, 2011. 160 s. KLP. ISBN 978-80-86791-86-9.